Současnost
Cca -9000 až -4500
Analýza sedimentů
Místní mokřady na Ašsku umožňují ukládání organického materiálu, který představuje unikátní archiv pro čtení vývoje krajiny. Takový vývoj zachycuje pylový diagram, který nám ukazuje na svislé ose vývoj v čase od nejstarších dob na spodu až po dnešek nahoře. V jednotlivých vrstvičkách pak můžeme číst zastoupení jednotlivých druhů v místních lesích a také míru odlesnění krajiny.
Nyní vám představíme důležité fáze vývoje krajiny Ašska, které jsou zásadní pro pochopení současného stavu krajiny. V záložkách modulu nalevo vidíte důležité fáze vývoje krajiny Ašska, které jsou zásadní pro pochopení současného stavu krajiny.
Starý holocén/ hemiboreální les
Cca -9000 až -4500
V tomto pravděpodobně nejteplejším období došlo k rychlému rozvoji lesa, který měl zároveň k dispozici dostatek živin v půdách. Převládají prosvětlené březo-borové lesy s bohatým podrostem trav a bylin jako je tužebník obecný a černýš lesní. Vyšší keřové patro tvoří líska. Plochu mokřadu pokrývá porost tvořený ostřicemi a trávami. Požáry jsou méně časté a nedosahují větší intenzity – zasahují především podrost lesa a borovice vyznačující se silnou borkou jim snadno vzdorují. V širším regionu na úživnějších půdách jsou pak zastoupeny i lípy a jilmy.
Stroj času
Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.
Smrková tajga
Cca -4500 až -3000
V tomto období zřejmě dochází k výraznému zvlhčení klimatu. Do lesa začíná pronikat smrk a jeho charakter se proměňuje – začíná být tmavý a na to reagují světlomilné druhy bříza a borovice ústupem. Líska však odolává a stále představuje významnou komponentu keřového patra. Mokřad zarůstá olší, což způsobilo výrazný ústup trav. S příchodem smrku se mění charakter požárů, které jsou nyní intenzivnější a šíří se z okolního lesa také na plochu mokřadu, kde zanechávají výraznou zuhelnatělou vrstvu.
Stroj času
Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.
Smíšený les
Cca -3000 až 1000
Do původního lesa s převahou smrku pronikají nové druhy – buk a jedle a vytváří se smíšený les. Buk se ale prosazuje méně a nestává se vůdčím druhem lesního porostu. Jedle je spolu se smrkem hlavní dřevinou stromového patra. Olšový porost z mokřadu ustupuje patrně v důsledku jeho částečného vysušení a vytváří se zde rašelinná březina. Ojedinělé požáry.
Stroj času
Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.
Středověká kolonizace
Cca 1000 až 1600
V širším území dochází k velkému odlesnění a ústupu jedle. Zemědělské aktivity jsou v širším okolí jasně doloženy pylem pšenice. Vznikají pastviny na kterých jsou hojné šťovíky a jitrocely. Mokřad byl nejspíše záměrně vypálen a šíří se na něm borovice.
Stroj času
Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.
Krajina novověku
Cca 1600 až 1900
Dřívější smíšené smrko-jedlo-bukové lesy jsou intenzivně těženy a ponechány samovolné obnově. Z toho profituje především borovice, která je schopná rychle osídlit paseky. Jedle s bukem dále ustupuje. Občasné požáry vznikají hlavně při těžebních pracích v lese. Rozvíjejí se i pastviny s jalovcem, jitroceli a šťovíky, v zemědělské krajina nastupuje i žito.
Stroj času
Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.
Pěstovaný les
Cca 1900 až do součanosti
Na konci 18. století dochází k výrazným změnám v lesním hospodaření. Lesy se začínají ve velkém měřítku cíleně pěstovat a mění se jejich druhová skladba a struktura, ta má v této fázi již dnešní charakter – tedy kulturní smrčina. Na mokřadu je řídký porost borovic a podrost je tvořen zapojenou travino-ostřicovou vegetací.
Stroj času
Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.
Analýza sedimentů
Petr
Kuneš
Botanik, paleoekolog
Univerzita Karlova – Přírodovědecká fakulta
Přehrát video
