• Úvod
  • Starý holocén
  • Smrková tajga
  • Smíšený les
  • Středověká kolonizace
  • Krajina novověku
  • Pěstovaný les

Vodorovné čáry ukazují důležitá období - od nejstarších nejníže po nejmladší výše.

Analýza sedimentů

Místní mokřady na Ašsku umožňují ukládání organického materiálu, který představuje unikátní archiv pro čtení vývoje krajiny. Takový vývoj zachycuje pylový diagram, který nám ukazuje na svislé ose vývoj v čase od nejstarších dob na spodu až po dnešek nahoře. V jednotlivých vrstvičkách pak můžeme číst zastoupení jednotlivých druhů v místních lesích a také míru odlesnění krajiny.

Nyní vám představíme důležité fáze vývoje krajiny Ašska, které jsou zásadní pro pochopení současného stavu krajiny. V záložkách modulu nalevo vidíte důležité fáze vývoje krajiny Ašska, které jsou zásadní pro pochopení současného stavu krajiny.

Starý holocén/ hemiboreální les

Cca -9000 až -4500

V tomto pravděpodobně nejteplejším období došlo k rychlému rozvoji lesa, který měl zároveň k dispozici dostatek živin v půdách. Převládají prosvětlené březo-borové lesy s bohatým podrostem trav a bylin jako je tužebník obecný a černýš lesní. Vyšší keřové patro tvoří líska. Plochu mokřadu pokrývá porost tvořený ostřicemi a trávami. Požáry jsou méně časté a nedosahují větší intenzity – zasahují především podrost lesa a borovice vyznačující se silnou borkou jim snadno vzdorují. V širším regionu na úživnějších půdách jsou pak zastoupeny i lípy a jilmy.

2381811-200

Stroj času

Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.

Smrková tajga

Cca -4500 až -3000

V tomto období zřejmě dochází k výraznému zvlhčení klimatu. Do lesa začíná pronikat smrk a jeho charakter se proměňuje – začíná být tmavý a na to reagují světlomilné druhy bříza a borovice ústupem. Líska však odolává a stále představuje významnou komponentu keřového patra. Mokřad zarůstá olší, což způsobilo výrazný ústup trav. S příchodem smrku se mění charakter požárů, které jsou nyní intenzivnější a šíří se z okolního lesa také na plochu mokřadu, kde zanechávají výraznou zuhelnatělou vrstvu.

2381811-200.png

Stroj času

Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.

Smíšený les

Cca -3000 až 1000

Do původního lesa s převahou smrku pronikají nové druhy – buk a jedle a vytváří se smíšený les. Buk se ale prosazuje méně a nestává se vůdčím druhem lesního porostu. Jedle je spolu se smrkem hlavní dřevinou stromového patra. Olšový porost z mokřadu ustupuje patrně v důsledku jeho částečného vysušení a vytváří se zde rašelinná březina. Ojedinělé požáry.

2381811-200.png

Stroj času

Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.

Středověká kolonizace

Cca 1000 až 1600

V širším území dochází k velkému odlesnění a ústupu jedle. Zemědělské aktivity jsou v širším okolí jasně doloženy pylem pšenice. Vznikají pastviny na kterých jsou hojné šťovíky a jitrocely. Mokřad byl nejspíše záměrně vypálen a šíří se na něm borovice.

2381811-200.png

Stroj času

Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.

Krajina novověku

Cca 1600 až 1900

Dřívější smíšené smrko-jedlo-bukové lesy jsou intenzivně těženy a ponechány samovolné obnově. Z toho profituje především borovice, která je schopná rychle osídlit paseky. Jedle s bukem dále ustupuje. Občasné požáry vznikají hlavně při těžebních pracích v lese. Rozvíjejí se i pastviny s jalovcem, jitroceli a šťovíky, v zemědělské krajina nastupuje i žito.
2381811-200.png

Stroj času

Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.

Pěstovaný les

Cca 1900 až do součanosti

Na konci 18. století dochází k výrazným změnám v lesním hospodaření. Lesy se začínají ve velkém měřítku cíleně pěstovat a mění se jejich druhová skladba a struktura, ta má v této fázi již dnešní charakter – tedy kulturní smrčina. Na mokřadu je řídký porost borovic a podrost je tvořen zapojenou travino-ostřicovou vegetací.
2381811-200.png

Stroj času

Vstupte s námi do stroje času! Zde se můžete podívat, jak krajina vypadala v tomto období.

Analýza sedimentů

Petr

Kuneš

Botanik, paleoekolog

Univerzita Karlova – Přírodovědecká fakulta

Přehrát video
You cannot copy content of this page

Současnost

Cca -9000 až -4500

Současnost

Cca -9000 až -4500

Současnost

Cca -4500 až -3000

Současnost

Cca -4500 až -3000

Současnost

Cca -3000 až 1000

Současnost

Cca -3000 až 1000

Současnost

Cca 1000 až 1600

Současnost

Cca 1000 až 1600

Současnost

Cca 1600 až 1900

Současnost

Cca 1600 až 1900

Současnost

Cca 1900 až do současnosti

Současnost

Cca 1900 až do součanosti