Krajina v proměnách

Klínatka rohatá

Ophiogomphus cecilia

Klínatka rohatá je velká, výrazně zbarvená vážka s délkou těla 50-55 mm a rozpětím křídel 65-75 mm. Nápadná hráškově zelená barva hrudi s úzkými černými pruhy a výrazně oddělené oči je kombinace znaků, která prakticky vylučuje její záměnu s jinými vážkami. Své jméno dostala podle dvou „růžkatých výrostků“, které mají samice umístěné v záhlaví za očima.

Ze života klínatky rohaté

Vážka se vyvíjí přes larvu, která se postupně stále více podobá dospělému jedinci. Proměna larvy v dospělou vážku trvá dva až čtyři roky. Během té doby obývají larvy dno vodního toku. Živí se převážně vodním hmyzem, larvami jepic, chrostíků a rozličného dvoukřídlého hmyzu. Nemají nijakou potravní preferenci. Dospělci se líhnou postupně od konce května do počátku srpna, s největší intenzitou v druhé polovině června. Přičemž samci se líhnout průkazně dříve než samice.

Vylíhlé vážky začínají být pohlavně aktivní po dvou až třech týdnech. Samice se mohou pářit opakovaně, ale velmi často se dalšímu páření snaží uniknout. Je-li dostižena, uchopí ji samec za hlavou pomocí kleštiček umístěných na konci zadečku. Samice poté ohne svůj zadeček a podsune ho pod samcův sekundární pohlavní orgán, kde převezme semenné buňky. V tomto kopulačním prstenci setrvávají klínatky 5-10 minut. Samičky poté za letu kladou vajíčka do příbřežní zóny.

Imaga jsou k vidění zhruba do poloviny září, vajíčka a larvy přezimují.

Přehrát video

Klínatka rohatá

Přemysl

Tájek

Oddělení sledování stavu biodiverzity

Regionální pracoviště SCHKO Slavkovský les

Vážky jsou výborní letci

Vážky svými křídly kmitají 20-40x za sekundu. V porovnání s dvoukřídlým hmyzem je to cca 10x pomaleji. Z toho důvodu vážky neslyšíme bzučet. Přesto jsou výborní letci, kteří dovedou obratně manévrovat, létat pozpátku, svisle nahoru, dolů, dokonce i bočně. Mohou z činnosti vyřadit druhý pár křídel a pohybovat se jen pomocí předních. Naše vážky se běžně pohybují rychlostí 15 km/h, přičemž krátkodobě dokážou vyvinout rychlost až 35 km/h.

Samci přes den látají nad vodní hladinou, kde buď loví potravu nebo tzv. patrolují a vyhledávají samice, které na lokalitu přilétají naklást vajíčka. Často se však od vody vzdalují na stovky metrů až jednotky kilometrů. Spatřit je pak lze na mnoha rozličných místech: na lesních cestách, při okrajích lesů, pasekách, loukách, polích i u stojatých vod.

Jaké prostředí mají nejraději?

Klínatka rohatá obývá různě velké tekoucí vody od nížin do podhůří, obvykle nepřekračuje nadmořskou výšku 500 m n m. Preferuje přírodní a přírodě blízké toky, tj. meandrující řeky s neznečištěnou vodou a rozvinutým břehovým porostem, který však příliš nezastiňuje řeku. Charakteristickým substrátem dna je především hrubý písek až jemný štěrk, místy pokrytý jemnou vrstvou detritu. Svlečky larev můžeme nejčastěji nalézt na hlinitých, písčitých a štěrkových náplavech, na kamenech či mostních konstrukcích.

Přehrát video

Kde všude je klínatka doma?

Areál výskytu se rozprostírá mezi středozápadní Evropou a centrální částí Asie (Bajkal, Kazachstán, Tádžikistán). Častěji se nachází v Rusku, Pobaltí, Bělorusku, Finsku, Polsku a Maďarsku. Vzácnější je na Ukrajině, v Německu, Rakousku, Švédsku, Švýcarsku, Slovensku. Ostrůvkovitý výskyt je evidován v severní Itálii, Řecku, Slovinsku, Srbsku, Bulharsku, Rumunsku a ve Francii. Velmi vzácně je nalézána v Chorvatsku, Dánsku a Nizozemsku. Druh zcela chybí ve Velké Británii, Irsku, Belgii a Lucembursku.

Klínatka rohatá je v ČR relativně hojná na vhodných úsecích řek hlavně v Čechách. Po roce 2010 počet nově objevených lokalit stoupá. Velmi početné lokality jsou známy na Českolipsku (řeka Ploučnice), na Frýdlantsku (řeka Smědá), na Třeboňsku a Jindřichohradecku (řeky Dračice a Horní Lužnice), na Táborsku (řeka Nežárka), na Pardubicku (řeka Chrudimka) a Královéhradecku (řeky Orlice, Metuje). Kromě uvedených oblastí se v Čechách vyskytuje na dílčích úsecích řeky Ohře. Recentně je evidován početný výskyt na Klatovsku a Domažlicku (řeka Úhlava, Zubřina). Na Moravě je tento druh znám především ze středního a dolního toku řeky Moravy a dolního toku Jihlavy a Dyje. Ve Slezsku se vyskytuje na řece Odře.

Hlavními oblastmi rozšíření druhu v Bavorsku jsou Středofranská pánev, povodí Naab-Regen, jihozápadní úpatí Bavorského lesa a řeky Amper a Paar.

 

 

Autorka textu:

  • Erika Smrtová

Použité zdroje:

Autor fotografií:

  • Daniel Bárta

You cannot copy content of this page