Občas byl smrk sázen i do niv potoků, snese totiž dosti vysokou hladinu spodní vody a přirozeně se vyskytuje v podmáčených či rašelinných smrčinách. Pokud je vysazen na husto a v monokultuře, je bylinné patro takového lesa velice chudé, případně se vůbec nevyvine, z důvodu silné vrstvy špatně tlejícího a kyselého opadu. Ve stromovém patře se na světlejších místech těsně u potoka prosadily původní listnaté druhy stromů, jako bříza, olše lepkavá či topol osika.
You cannot copy content of this page